Oběti křesťanské víry II. - "Miluj bližního svého"

Miluj bližního svého - obecné pravidlo Křesťanů. Jak však tomu často bývá, lidé jsou různí a každý svou lásku druhým dokazuje jinak. Někdo možná druhé lidi nepovažuje za své "bližní". Říká snad Bůh, že lidé jiného vyznání nebo patřící do jiné církve nejsou našimi bližními? Výkladů Jeho slov je zřejmě tolik, kolik lidí se o ně pokouší. Je jedno, z jakého důvodu ten či onen biskup vraždil své (ne)bližní, neboť to byl biskup, papež, kněz... Je jedno, jaký byl jeho pravý důvod, neboť dle svých slov vraždil ve jménu Boha a tím Jeho jméno pošpinil. Přináším další (a opět neúplný) výčet obětí křesťanské víry:

Kacíři a ateisté

První křesťané, kteří byli jinými křesťany označeni za kacíře a popraveni, byli Španěl Priscillian a šest jeho následovníků. Stalo se to v roce 385 po Kristu v Trieru.

Manichejství: náboženství založené babylónským Máním ve 3. století bylo křesťany považované za sektu. V letech 372 až 444 bylo v Římské říši zcela vymýceno během dobře organizované kampaně. Zemřelo více než tisíc lidí.

Albigenští (Kataři): uznávali sami sebe za křesťany, ale odmítali papeže, sexuální zdrženlivost a církevní daně. Během první křížové výpravy proti nim byly vedeny represe. Papež Innocenc III., největší masový vrah všech dob (před Hitlerem), proti nim v roce 1208 vyhlásil další křížovou výpravu. V důsledku této výpravy v dnešním jihofrancouzském městě Béziers zahynulo podle odhadů od 20 do 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i katolíci, kteří odmítli vydání kacířů.

Od 15.8.1209, po dobytí Carcassome, kde zahynulo asi 1 000 lidí, podobný osud postihl mnoho dalších měst. V následujících 20 letech války byli téměř všichni Kataři (přibližně polovina populace Languedoc v dnešní jižní Francii) zabiti upálením, ukamenováním nebo utopením. Země byla spustošena. Po válce (1229) byla v roce 1232 založena inkvizice, která měla za úkol najít a zničit přeživší ukrývající se kacíře. Poslední Katar, Guillaume de Belibaste, byl upálen na hranici v roce 1324.

Dohromady bylo mezi Katary přibližně milion obětí!

Ostatní hereze: Valdenští, Pauliciané, Runcariané, Josefité a mnoho dalších. Většina z těchto sekt byla zničena (Valdenská hereze i přes 600 let pronásledování přežila dodnes). Odhad obětí 100 000 (včetně španělské inkvizice, bez Nového světa) není přehnaný. Jen 10 220 lidí nechal upálit na hranici španělský inkvizitor Thomas de Torquemada. Kritik odpustků a křesťanský reformátor Mistr Jan Hus byl upálen v roce 1415. 20. května 1527 byl za kacířství upálen Michael Sattler, vůdce baptistického společenství. Jeho manželka a další stoupenci byli upáleni jen několik dní poté. V roce 1538 ve Vídni na hranici skončil také univerzitní profesor B.Hubmaier. 17.2.1600 byl na Campo dei Fiori v Římě po sedmiletém vězení upálen filosof, spisovatel a astronom Giordano Bruno. V polovině 17. století byl na popud duchovenstva oběšen dvacetiletý skotský student Thomas Aikenhead za to, že o sobě říkal, že je ateista. Výčet lidí, kteří byli ve středověku popraveni za herezi, kacířství nebo volnomyšlenkářství je příliš dlouhý na to, abych mohl pokračovat. Ale stačí zadat správné heslo do vyhledávače a odkryje se před vámi téměř nekonečný seznam obětí nejen katolické církve.

Čarodějnice

Od úsvitu křesťanství až do roku 1484 bylo mučeno a zavražděno asi tisíc čarodějnic. Další statisíce lidí přišly o život na hranici nebo na šibenici v době čarodějnických procesů v letech 1484 – 1750. Přibližně čtyři pětiny z nich byly ženy.  Podle některých odhadů si čarodějnické blouznění mezi lety 1484 a 1728 vyžádalo přes 300 tisíc lidských životů, někteří autoři však docházejí k daleko vyšším číslům.

Téma čarodějnic je obecně známé. Dle mého názoru opravdu nemá cenu se zde rozepisovat o (často) pravých důvodech tohoto běsnění. Stejně tak je zbytečné psát o způsobech, jakým si katoličtí kněží vynucovali přiznání k čarodějnictví. Doporučuji přečíst si knihu Malleus Maleficarum (Kladivo na čarodějnice), především pak její třetí část Soudní (církevní i civilní) procesy, mučení, tresty – návod pro inkvizitory, jak nejlépe usvědčit obviněné ze spolku s ďáblem

Židé

Křesťané ničili synagogy již ve 4. a 5. století. První synagoga byla zničena na příkaz tortonského biskupa Innocence (měston Tortona (Dertona) leží v dnešní severní Itálii) v polovině 4. století. V roce 388 poprvé vzplanula synagoga v okolí Eufratu na příkaz biskupa Kallinikona (nebo též Calli Nikon).

17. Toledský koncil v roce 694 prohlásil všechny Židy za otroky, zbavil je majetku a jejich děti měly být násilně pokřtěny.

V roce 1010 limogeský biskup (město Limoges leží v dnešní Francii) nařídil všechny Židy, kteří se odmítli obrátit na křesťanství, zabít nebo vykázat z města.

Odhaduje se, že 12 000 Židů bylo zabito v ranné fázi první křížové výpravy. Většina těchto případů se týkala mimo jiné měst: Worms (18.5.1096), Mainz (1 100 obětí, 27.5.1096), dále pak Kolín nad Rýnem, Neuss, Altenahr, Wevelinghofen, Xanten, Moers, Dortmund, Kerpen, Trier, Regensburg... Mimo dnešní Německo pak Metz a Praha.

1147: Na začátku druhé křížové výpravy byly stovky Židů zabity ve franckých městech Ham, Sully, Carentan a Rameru.

1189 – 1190: během třetí křížové výpravy byly vypleněny židovské komunity v Anglii.

1235: pogromy na Židy v hesenském městě Fulda.

1257 a 1267 byly vymýceny židovské komunity v Londýně, Canterbury, Northampton, Lincoln, Camridge a dalších britských městech.

1290: Pogromy na Židy v Českých zemích. Obětí mohly být tisíce.

Hysterické antižidovské pogromy se v roce 1337 rozšířily z Dortmundu do více než 51 měst v Bavorsku, Rakousku a Polsku.

1348: 2 000 Židů bylo upáleno v Basileji a ve Štrasburku

V Roce 1349 probíhají v 350 městech dnešního Německa masové pogromy na Židy. Většina obětí byla upálena. Předpokládá se, že jen v tomto jediném roce bylo křesťany zavražděno více Židů, než kolik bylo pobito křesťanů během staletí v (staré) Říši Římské (!).  

1389: 3 000 Židů bylo zabito v Praze.

1391: Sevillský arcibiskup Martinez nechal zabít 40 000 Židů a dalších 25 000 prodal do otroctví. Židé také museli na oblečení nosit barevný „znak hanby”, aby mohl být každý Žid starší 10 let snadno identifikován. Zde je historický původ „Davidovy hvězdy” z nacistické éry.

V roce 1492 Kryštof Kolumbus objevil Ameriku. 30. června toho roku bylo do Nového světa vykázáno 150 000 španělských Židů. Mnozí z nich nepřežili plavbu.

1648: na 200 000 Židů přišlo o život v tehdejším Polsku během Chmelnického povstání.

A tak to šlo dál a dál, století za stoletím až k osvětimským pecím.